Česká herní scéna je velmi proměnlivá. Dnes se tu pokusím sepsat článek na téma Děti, aneb kdo vládne české progamingové scéně. I přesto, že je článek skutečně velmi diskutabilní a individuální tak věřím, že existuje člověk, který se mnou sdílí stejný názor. Inu, pokud bych začal srovnávat naší scénu se scénou evropskou, nebo světovou došel bych asi k tomu, že ta naše nestojí ani za zmínku. Proto se o toto srovnání nebudu ani snažit, jelikož potom by tento článek posloužil maximálně jako produkt nesmyslu, který by srovnával nesrovnatelné. Každopádně si stojím za tím, že současný stav naší scény se nachází na bodu mrazu, i když má své světlé stránky, kterých ovšem není mnoho. Klasickým případem je například obrovská nesnášenlivost českých herních klubů vůči své konkurenci. Z praxe tento případ vypadá asi takto:
Hráč klubu X: My jsme vás porazili, proč na webu nemáte prohru nad námi?
Hráč klubu Y: Jste jenom ubohý onlineři, kteří to uměj zapnout ! Navíc, jsme měli lagy.
Hráč klubu X: OMG, vy jste děti…….
Pokračování si určitě sami dokážete dobře představit, a proto ho není třeba dále rozvádět. Nejen, že češi nedokáží přiznat konkurenci, hlavně neumějí prohrávat. Ano, prohra není hezká věc ale bezpodmínečně patří k našemu každodennímu životu stejně jako výhra. Člověk nemůže stále jen vyhrávat, dříve nebo později mu život stejně uštědří prohru. Osobně jsem nejednou prohrál a i přesto, že prohrávám velmi nerad, se s tím musím naučit žít. Už jako malý jsem se vztekal, když jsem prohrál ve stolní hře ,,Člověče, nezlob se!“ a proč? Protože, jako každý živý tvor nemám rád, když prohrávám, jelikož je pocit vítězství mnohem, ale skutečně mnohem příjemnější. Radím vám jen jedno, naučte se prohrávat, nebo to budete mít v životě těžké. Úcta k soupeři se u nás nejspíše absolutně vůbec nevyskytuje, což je obrovské mínus.
Dalším nepříjemným faktorem, jenž drasticky ovlivňuje dění na naší scéně je průměrný věk celé herní komunity. Netroufám si tvrdit, o jaké číslo se jedná, protože existuje spousta vyjímek ale přesto si myslím, že průměrný věk velké části komunity se pohybuje kolem 15 let. Někdo si možná řekne, že člověk, který dosáhne patnáctého roku života je už trošku zodpovědný za své jednání, ale realita je tak trochu jiná. Je známo stovky případů, kdy se jednání patnáctiletého sotva rovná výroku desetiletého dítěte. A jsme u toho. Slovo dítě? Ano, takto bych označil většinu aktérů naší scény. Omlouvám se za svoji opovážlivost, ale skutečně mi to tak přijde. Mé domněnky nejsou podloženy fakty, důkazy, zkrátka nemám absolutně nic na svojí obhajobu ale i tak si za svým názorem budu stát. Troška loajality by naší scéně rozhodně neuškodila. Dále mě mrzí, že se naši hráči mezi sebou velmi rádi schazují a pomlouvají, to nám na profesionalitě také nepřidá. Dokud se nenaučíme uctívat soupeře, prohrávat a být loajální nemáme šanci českou PG podzdvihnout.
Jediné co mě na naší tuzemské scéně těší, jsou kvalitní hráči a pár skutečně profesionálních klubů. Můžeme se pyšnit mnoha kvalitními hráči, manažery, redaktory a proto máme možnost se prezentovat i ve světě. Dokážeme občas držet při sobě a tak dosáhnout kvalitních výsledků. Jsme schopni sestavit mužstvo, které se u předních světových herních organizací zaslouží o obrovský respekt. Škoda, že naše scéna není jednotná a existuje spousta důvodů proč nemůžeme být na takové úrovni, na jaké jsou ostatní. Dalším obrovským mínusem jsou dnešní PROGAMEŘI, kteří nehrají pro zábavu ani pro svůj tým, ale jde jim jen o jejich osobní zisk. Vidí v PG peníze, ale skutečnost je jiná, protože v naší malé zemičce není progaming tak vyspělí jako v jiných zemích, a požadavky dnešních profesionálů jsou směšné a někdy až neprofesionální. Smutné je ovšem to, že těmto hráčům nezáleží na na tom koho reprezentují, jaké jsou národnosti, jde jim pouze o to, kdo předčí nabídku a kdo nabídne více. Soudržnost je to pravé slovo, které vystihuje termín, jenž by naše scéna potřebovala. Doufám, že se v nadcházejích letech celá progamingová scéna zpevní a já si budu moci říci: Ano, jsme češi a jsme na to hrdí!
Dodatek: Samozřejmě že k současnému stavu tuzemské herní scény pomohlo zrušení meziherních turnajů, špatné dotace šampionátů a různých soutěží, české ligy také nedosahují takových kvalit jakých by měli. Ovšem mnohem horší, než jsou tyto fakta je to, že mezilidské vztahy mezi hráči, redaktory a manažery jsou velmi špatné, což naší komunitě neskutečně ubližuje.
Závěrem bych chtěl pouze sdělit, že tento blog nemá sloužit jako prostředek pro pošpinění naší tuzemské scény, ale má ve Vás vyvolat zamyšlení. Netvrdím, že se mnou musíte souhlasit a pokud si myslíte, že tu plácám úplné nesmysly tak sdělte svůj názor do komentářů. Doufám, že jste si příjemně početli a aby nebyl tento článek tak suchý, přidávám i vyjádření několika postav naší české scény. Děkuji za pozornost, který jste věnovali mému článku.
Hlavní manager a spolumajitel projektu Virtual World Jakub "LorD" Sýkora přidává i svůj názor:
Česká scéna je v mnoha věcech nevyspělá oproti scéně evropské či světové, tím nemyslím, že by v Česku nebyli dobří hráči, to naopak, ale máme méně dotované ligy a chybí významní sponzoři, co by celou CZ scénu posunuli víš, v Evropě je například liga ClanBase a ESL a zkuste je porovnat například s CZleague a všemu jistě příliš nepomohl konec meziherních turnajů, tudíž jsme bez stabilních LAN turnajů a tím jsme klesli ještě níž. Naštěstí se i tak celý náš domácí progaming rychle rozrůstá, za poslední dobu vzniklo nespočet kvalitních klanů co má vysoké ambice, sám se snažím rozvíjet scénu, ale nemám na to prostředky, ale chystám Vánoční turnaje a spolupracuji na založení gamehostingu, kde chci sponzorovat co nejvíce klanů, aby mohli ušetřit za placení serverů a mohli finance investovat na zlepšení podmínek, bohužel celý tento projekt bude stát kolem 100 000,-Kč a ty bude potřeba „nějak“ navrátit, takže sponzorovat všechny nelze.
Názor Lukáše Changera Haltofa, který působí u klubu Necroraisers jako redaktor.
Tak já osobně přirovnávám ProGaming ke sportu. PG je vlastně takový elektronický sport. Někteří lidé si PG vydělávají slušné peníze ale ve směs jsou to lidé, kteří prosedí celý den u PC pitím Coca-Coly. PG má své klady ale také i zápory. Mezi ty největší zápory zcela jistě patří, že PG je žrout času. Jsou lidé, kteří jsou ochotni obětovat svůj vztah jen pro lásku k PG nebo k počítači. Dalším záporem se může jevit, že v Progamingu působí všechny možné sociální vrstvy a s tím související problémy. Projevuje se to buď tak, že hráči používají tzv. cheaty a nebo častější případ - nadávky. Jmenujme příklad. V poklidu hrajeme jistou hru na jistém public serveru a baví nás to sem tam se i zasmějem ale pak se napojí jakýsi hráč s godlike přezdívkou a začne nadávat na náš styl hry. Na tom by nic nebylo kdyby se tento hráč pak nesvěřil, že je mu 13 let. 1. Dítě by nemělo takové hry vůbec hrát a za 2. Nadává o mnoho starším jedincům což je vrchol drzosti a nevychovanosti. Mezi klady PG jmenujme, že PG je do budoucna perfektní byznys pro sponzory. Můžou za nějakou tu podporu získat tolik drahocenou reklamu.A to nejhlavnější - PG je zábava. Hodně lidí PG prožívá natolik, že rozbijí měsíčně několik klávesnic a myší. Co je lepšího, než se dostat na nějakou pěkně dotovanou LAN party s přáetli a pobavit se a třeba i něco vyhrát.
|
